|
|
The molecular mechanisms and role of purinergic signaling in hypothalamus
Ivetic, Milorad ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Mysliveček, Jaromír (oponent) ; Smejkalová, Terézia (oponent)
(CZ): Extracelulární ATP a purinerginí P2 receptory (P2X a P2Y) hrají roli v signalizačním systému zvaném "purinergní signalizace", který je hojně využíván jak somatickýmí tak nervovými tkáněmi, a působí také v endokrinním systému. Středem zájmu mé disertační práce je úloha a výskyt P2X a P2Y receptorů v hypotalamických supraoptických jádrech (SON) produkujících hormony vasopresin a oxytocin, a v suprachiasmatických jádrech (SCN), která představují centrum biologických hodin u savců. V první části mé práce jsme testovali hypotézu, že P2X a P2Y receptory se účastní zvýšené tvorby a sekrece hormonů v magnocelulárních SON neuronech stimulovaných prostřednictvím experimentálního protokolu hladovění/ dokrmování. Studovali jsme účinek 2 hodinového dokrmování po 48 hodinovém hladovění na expresi hormonální, P2X a P2Y mRNA v SON tkáni u 30ti denních potkanů, a účinek aplikace ATP na elektrofyziologické vlastnosti SON neuronů v mozkových řezech kontrolního a experimentálního potkana. Kvantitativní real-time PCR analýza ukázala, že exprese mRNA pro P2X2 a arginin vasopresin (AVP) je zvýšena a exprese P2Y1 mRNA snížena u potkanů vystavených hladovění/dokrmování ve srovnání s kontrolami, zatímco hladiny mRNA pro P2X4, P2X7, P2Y2 a oxytocin nebyly významně změněny. Snímání z celé buňky technikou patch clamp...
|
|
|
Netradiční způsoby podání farmak pro použití v anesteziologii a urgentní medicíně
Kurzová, Alice ; Málek, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Jan (oponent) ; Gabrhelík, Tomáš (oponent)
1 SOUHRN Úvod Práce je zaměřena na výzkum účinnosti a vedlejších účinků při zavedení možnosti netradičního, především nazálního podávání oxytocinu a remifentanilu. Nazální aplikace má výhodu neinvazivní aplikace i v situaci, kdy je obtížné získat přístup do žíly (malé děti, rozsáhlé popálení, teroristické útoky, bitevní pole). Dizertační práce má dvě části, které spolu úzce souvisí: nazální, intramuskulární a konjunktivní podání remifentanilu a nazální podání oxytocinu. Remifentanil je ultrakrátce působící opioid, který je registrován pro intravenózní aplikaci. Jeho hlavní výhoda oproti jiným opioidům je jeho rychlý metabolismus po podání do žíly. Proto nedochází ke kumulaci ani po dlouhodobé infuzi. Je to jediný opioid, u kterého nebyl s výjimkou dvou prací popsán efekt u intranazálního podání, také údaje o intramuskulárním a konjunktiválním podání zcela chybí. Oxytocin je hormon, který se terapeuticky používá především pro své periferní účinky v děloze a prsou během těhotenství. Byly však pozorovány i další centrální účinky, tj. anxiolytický účinek, snížení úrovně sociálního stresu a zvýšení empatie využitelné dále v premedikaci pacientů, psychické relaxaci posádek integrovaného záchranného systému po zásahu a obecně k neinvazivnímu navození sedace a anxiolýzy. Údaje o účinnosti po nazálním podání v...
|
|
| |
|
|
Oxytocin and Social Behavior in Laboratory Rodents
Aruťuňanová, Patricie ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Oxytocin je neuropeptidový hormon, který je znám primárně svými neuromodulačními účinky na samičí reprodukční systém. Vyvinul se společně s vasopressinem z vasotocinu a je syntetizován v hypothalamu, konkrétně v supraoptickém a paraventrikulárním jádře, odkud putuje přes neurohypofýzu do krevního oběhu. Jeho periferní účinky pokrývají celou škálu fyziologických procesů od vyvolání porodu k tlumení úzkostí. Oxytocinový receptor je typ receptoru spřažený s G proteinem, jehož agonisté a antagonisté se hojně používají v porodnictví. Tento hormon je v poslední době spojován se sociálním chováním, například byly ukázány jeho účinky na agonistické chování u laboratorních hlodavců. U těchto druhů zodpovídá za správný průběh kopulace, a stejně tak u nich stimuluje parentální chování. Pozitivní vliv má i na jejich sociální paměť. Oxytocin je nadějným lékem pro neuropsychiatrická onemocnění se sociálními deficity.
|
|
|
Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy.
Letáková, Veronika ; Vitásková, Hana (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá samotným porodem a jeho dobami, aktivní vedením porodu a psychikou ženy v období těhotenství a po porodu. Hlavním cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu a jak se při zasahování do porodu cítily. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn pomocí internetového dotazníku, který ženy vyplňovaly anonymně a dobrovolně. Dotazník vyplnilo 238 žen, použito do výzkumu bylo 235 dotazníků. Z výzkumu bylo zjištěno, že více jak polovina žen nemá ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu. Jak jsme předpokládali v našich hypotézách, tak většina žen byla informována a měla možnost volby ohledně zasahování do porodu a pozitivní pocity po jednotlivých intervencích převažovaly nad pocity negativními. Dále se potvrdila naše hypotéza, že více plačtivé a úzkostné jsou ženy po porodu s epiziotomií a větším poraněním než ženy s poraněním drobným nebo vůbec žádným. Stejně tak se potvrdila hypotéza, že porod s epidurální analgezií trvá déle než bez ní, a naopak se nepotvrdila hypotéza, ve které jsme předpokládali, že...
|
|
|
Ca2+ signalling in magnocellular neurones of the rat supraoptic nucleus.
Kortus, Štěpán ; Zápotocký, Martin (vedoucí práce) ; Šuta, Daniel (oponent) ; Hromádka, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Magnocelulární neurosekreční buňky hypotalamu vysílají své axony do neurohypofýzy, kde do krevního řečiště uvolňují hormony oxytocin a vazopresin. Oxytocin se uplatňuje zejména při porodu a je nezbytný pro stimulaci sekrece mléka během laktace. Základní fyziologickou funkcí vazopresinu je řízení re-absorpce vody v ledvinách, čímž se podílí na regulaci tělesné rovnováhy tekutin. K sekreci hormonů dochází zejména z terminálů neuronů v hypofýze, nicméně hormony jsou secernovány i z dendritů v supraoptickém jádru, kde difundují a ovlivňují okolní buňky skrze autokrinní efekt. Mechanismy řídící sekreci oxytocinu a vazopresinu byly intenzivně studovány během posledních dekád a předpokládá se, že zásadní, v porozumění fyziologie sekrece, je vztah mezi Ca2+ signalizací, sekrecí z dendritů a elektrickou aktivitou magnocelulárních neuronů. V této práci kombinujeme matematickou analýzu s experimentálním měřením Ca2+ signálů izolovaných neuronů ze supraoptického jádra. K jejich identifikaci využíváme transgenní potkany exprimující vazopresin nebo oxytocin značený fluorescenčním proteinem. Studujeme změny Ca2+ homeostázy během těhotenství, laktace a dehydratace. Dále se zaměřujeme na spontánní a indukované Ca2+ signály a na to, jak autoregulační mechanismus vazopresinu může ovlivňovat sekreci...
|
|
|
Ca2+ signalling in magnocellular neurones of the rat supraoptic nucleus.
Kortus, Štěpán ; Zápotocký, Martin (vedoucí práce) ; Šuta, Daniel (oponent) ; Hromádka, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Magnocelulární neurosekreční buňky hypotalamu vysílají své axony do neurohypofýzy, kde do krevního řečiště uvolňují hormony oxytocin a vazopresin. Oxytocin se uplatňuje zejména při porodu a je nezbytný pro stimulaci sekrece mléka během laktace. Základní fyziologickou funkcí vazopresinu je řízení re-absorpce vody v ledvinách, čímž se podílí na regulaci tělesné rovnováhy tekutin. K sekreci hormonů dochází zejména z terminálů neuronů v hypofýze, nicméně hormony jsou secernovány i z dendritů v supraoptickém jádru, kde difundují a ovlivňují okolní buňky skrze autokrinní efekt. Mechanismy řídící sekreci oxytocinu a vazopresinu byly intenzivně studovány během posledních dekád a předpokládá se, že zásadní, v porozumění fyziologie sekrece, je vztah mezi Ca2+ signalizací, sekrecí z dendritů a elektrickou aktivitou magnocelulárních neuronů. V této práci kombinujeme matematickou analýzu s experimentálním měřením Ca2+ signálů izolovaných neuronů ze supraoptického jádra. K jejich identifikaci využíváme transgenní potkany exprimující vazopresin nebo oxytocin značený fluorescenčním proteinem. Studujeme změny Ca2+ homeostázy během těhotenství, laktace a dehydratace. Dále se zaměřujeme na spontánní a indukované Ca2+ signály a na to, jak autoregulační mechanismus vazopresinu může ovlivňovat sekreci...
|
|
|
Neurobiologie úzkosti (rešeršní práce)
Fišerová, Lucia ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na neurobiológiu úzkosti , ktorá je podložená literárnou rešeršou. V práci sú popísané jednotlivé úzkostné poruchy, spolu s vybranými rizikovými faktormi podstatnými pre rozvoj tohto ochorenia. Zaoberá sa taktiež biologickými hypotézami zahrňujúcimi zmeny neurotransmiterových systémov a vplyvom stresu. Ďalej sa práca zaoberá podmieňovaním strachu, vyhynutím strachovej reakcie a nadmernej generalizácií, ktoré sú formami učenia pri strachu. Amygdala predstavuje významné centrum úzkosti, preto je súčasťou práce popis jej funkcie spolu s amygdalárnymi okruhmi a rôznymi funkciami iných častí mozgu. Okrem toho sa práca zaoberá hypothalamo-hypofýzo-adrenokortikálnou osou a vplyvom jednotlivých hormónov pri pôsobení úzkosti. V závere je uvedenená úloha neuropeptidu oxytocínu a súčasné štúdie o možnosti terapie týmto neuropeptidom. Kľúčové slová: amygdala, úzkostné poruchy, kortikoliberín, strach, dráhy úzkosti a strachu, hypothalamo-hypofýzo-adrenokortikálna os, oxytocín, stres
|
|
|
Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy.
Letáková, Veronika ; Vitásková, Hana (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá samotným porodem a jeho dobami, aktivní vedením porodu a psychikou ženy v období těhotenství a po porodu. Hlavním cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu a jak se při zasahování do porodu cítily. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn pomocí internetového dotazníku, který ženy vyplňovaly anonymně a dobrovolně. Dotazník vyplnilo 238 žen, použito do výzkumu bylo 235 dotazníků. Z výzkumu bylo zjištěno, že více jak polovina žen nemá ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu. Jak jsme předpokládali v našich hypotézách, tak většina žen byla informována a měla možnost volby ohledně zasahování do porodu a pozitivní pocity po jednotlivých intervencích převažovaly nad pocity negativními. Dále se potvrdila naše hypotéza, že více plačtivé a úzkostné jsou ženy po porodu s epiziotomií a větším poraněním než ženy s poraněním drobným nebo vůbec žádným. Stejně tak se potvrdila hypotéza, že porod s epidurální analgezií trvá déle než bez ní, a naopak se nepotvrdila hypotéza, ve které jsme předpokládali, že...
|
|
| |
host ::
RSS.